Rubrika: Osobní

Baví mě pročítat své staré deníky. Mám to štěstí, že zapomínám, úplně a dokonale (možná je to obecná lidská vlastnost a ne moje štěstí…). Očišťuji se od svých problémů, nic nevím o minulosti, žádná traumata nezůstávají. Pokud ovšem nepřijdou znovu v upravené podobě, vrací se v cyklech, dokud nedojde k úplné proměně.

Některá slova mě hluboce zasahují a jejich účinek jsem vždy cítila v srdci s palčivou naléhavostí. Jak jde čas, tak se mi ta slova zhmotňují, tak jak se proměňuje mé srdce k obrazu Stvořitele.