Zkoumání lidské povahy

„Společnost a vůbec řád neexistují proto, že jsou zde uzákonění zločinci, soudící a trestající jiné lidi, nýbrž proto, že lidé se přes veškerý mravní úpadek navzájem litují a milují se.“ (Tolstoj: Vzkříšení, str. 434, Odeon 1973) Řád je úžasná věc. Je to lék na deprese i na smutek, je základem všeho. Pořádek, pravidelnost a láska jsou…

Pokračovat ve čtení

Mám toho fakt dost

Celý život se snažím na sobě pracovat, být lepším člověkem. Být laskavá, myslet na druhé. Vciťuji se do problémů svých dětí, svých rodičů a snažím se pomáhat, co mi síly stačí. Ale to nestačí. „Já tomu nerozumím, proč musíš řvát a být nepříjemná. Nejsi schopná ovládnout svoje emoce ani na chvíli,“ píše mi moje dcera. A pak…

Pokračovat ve čtení

Rúmí – skrze lásku k opravdovému vidění

Pohled na sebe Tvůj stav podobá se mouše. Ješitností zmámena, Myslila si o sobě, že bůhví co snad znamená. Bez vína se sama sebou zpila docela, Že se – pouhý prášek – jako slunce viděla. Dům pro hosty Lidská bytost je jako dům pro hosty. Každé ráno přicházejí noví hosté. Radost, zármutek, podlost, prozření.. přichází jako nečekaný host. Všechny…

Pokračovat ve čtení