Někdo říká, že stačí správně si přát a Vesmír naše přání vyplní. Věřím tomu? Sama nevím. Myslím, že sny a touhy, které nosíme hluboko ve svém srdci, se zpravidla vyplní. Ovšem ne tak, jak si vědomě představujeme ve své mysli. Splnění snu vychází z našich nejhlubších, často i podvědomých přání.
Už se mi několikrát splnilo přání, ve které jsem ani nedoufala. Například nalezení životního partnera proběhlo přesně podle objednávky. To, že jsem své přání nedomyslela a že jsem se neodvážila přát si všechno, po čem jsem toužila, k tomu patří. Ale i tak jsem šťastná a spokojená.
Když se narodila Anička, tajně jsem toužila ještě po jednom miminku. Ale všechno bylo proti tomu. Vědomě bych do toho nikdy nemohla jít – krize vztahu, Janičky nemoc, můj věk, začátek podnikání, složité vztahy v původní firmě. Ale moje přání se přesto zhmotnilo v úžasném chlapečkovi Jakubovi, kouzelném daru z nebes.
Vědomě i nevědomě jsem si přála uzdravení svojí nejstarší dcery. A zatím to vypad, že se jí daří relativně dobře. I když cesta k životní pohodě a klidu bude ještě dlouhá.
Jak je to s mými dalšími přáními?
Kdysi jsem se snažila, abych si nic nepřála. Usilovně jsem hledala Boží vůli a toužila následovat Jeho hlas. Ale moje nitro bylo plné tužeb a chtivosti. Přes všechnu vědomou snahu o čistotu duše jsem tajně snila o úspěchu, bohatství a harmonickém partnerském vztahu. Vztah i rodinu mám a je mi jasné, že jejich fungování do velké míry záleží na mně.
Úspěch a bohatství jsou ale stále něco, co mi připadá nedosažitelné. Když se nad tím ale hloběji zamyslím, tak to není to, co si doopravdy přeji. Chtěla bych žít blíž v přírodě. Bydlet v domku se zahrádkou, kde bychom s dětmi mohli trávit přirozeně čas venku. Život ve městě mě drtí. A to je ten důvod, proč toužím po bohatství. Mám pocit, že bez prostředků se nebudeme moci přestěhovat z města. Nebudeme si moci koupit domeček a dovolit stěhování.
Co si doopravdy přeju?
Když se dívám na své děti a přemýšlím o svém životě, tak moje přání jsou opravdu elementární:
- aby děti byly zdravé a živé,
- abychom je dokázali dovést k dospělosti bez úhony,
- abych mohla být s rodiči dokud nevyřeším všechny věci, které mě trápí,
- abych dokázala nechat věci plynout,
- abych dokázala přijmout vše, co pro mě Bůh přichystal,
- abych nepřestávala věřit a doufat,
- aby v mém životě byl stále prostor pro hlubiny a vrcholy,
- abych se nebála plně svěřit do Jeho ochrany.
Nebojím se snít velké sny. Ale nejsou to sny o úspěchu a majetku. Jsou to sny o velké lásce, odevzdání, o zápasech s temnotou, o slavných vítězstvích, o následování světla Kristova.
Ale zároveň věřím, že díky své píli a schopnostem dosáhnu i hmotného zabezpečení a splnění svých malých pozemských přání.